21:53:37  Čtvrtek, 15. 11. 2018

Podnabídka

Sponzoři

 

 


 

Poškození míchy po onemocnění nebo úrazu páteře potkává lidskou rasu od jejího počátku před 5ti miliony let. Žádná z našich civilizací nedokázala tento jemný nervový orgán zcela vyléčit. Je však důležité cenit si toho, že v posledním století došlo k výraznému zlepšení sociální, lékařské a rehabilitační péče o spinální pacienty. I přes nástup moderní medicíny ale dodnes opravdu nikdo nezná přesný recept, jak přerušené nebo jen částečně narušené míše člověka vrátit její původní funkci. Přesto týmy vědců a lékařů po celém světě pracují na objevení nové metody léčby a některé z nich již zaznamenaly dílčí úspěchy.

 

Léčba kmenovými buňkami 

Po úrazech páteře  s poškozeníma míchy by v budoucnu mohly léčebně pomáhat kmenové buňky. V Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR tuto metodu vyzkoušeli již u několika pacientů, první český pacient podstoupil tento zákrok již v roce 2003. Lékaři mu vpravili do těla buňky odebrané z jeho vlastní kostní dřeně.  Unikátní operaci pochopitelně předcházely pokusy na zvířatech, které ukázaly, že kmenové buňky pomáhají obnově míchy. Úžasné výsledky pozorované při pokusech se zvířaty se však u lidí neopakovaly. Často se zlepšila citlivost i pohyblivost pacientů, žádné zázraky to však nebyly. Podobně dopadly i studie jinde ve světě.  Lékaři ve Spojených státech dokázali v roce 2011 postavit na nohy muže paralyzovaného po autonehodě. Nedokázali mu však vrátit pohybové schopnosti v celém rozsahu. Čeští vědci společně s kolegy z univerzitního institutu v americké Minnesotě i nadále vyvíjejí postupy, jak zvýšit účinnost při využití kmenových buněk, které se získávají z kostní dřeně pacientů. 


Kmenové buňky s gelem

Po letech výzkumu už vědci vědí, že samotné buňky odebrané z kostní dřeně míchu nespraví, ale objevily se velmi slibné výsledky buněčné terapie, kdy se aplikují kmenové buňky ještě v kombinaci se speciálním implantátem hydrogelu. „Je třeba tyto buňky v laboratoři namnožit, předpřipravit k přeměně v určitý typ buňky, kombinovat s hydrogely, polymery a nanovlákny, které pro ně vytvoří jakési nosiče či mosty. Neustále probíhají klinické studie, které mají tyto nové postupy ověřit. 

Zatím je tato metoda úspěšně odzkoušena na zvířatech. Podle MUDr. Eduarda Zvěřiny, neurochirurga Nemocnice Královské Vinohrady a FN Motol, by se eventuelní výsledky u lidí mohly dostavit v průběhu několika let.

 

Nejnovější elektrostimulační metoda

Vědci ze Švýcarského technologického institutu na začátku roku 2012 ošetřili míchu hlodavců speciální chemikáli a poté jí stimulovali elektrickým proudem. 

Jinak nehybné myši začaly následně běhat i překonávat překážky.  Na poraněných místech se po aplikaci chemikálie vytvořily nové nervy, které přemosťují přerušené místo. To by však k pohybu nestačilo a míchu je třeba ještě stimulovat elektrickým proudem, aby slabý signál z mozku dokázal uvést do pohybu údy. Tato studie uveřejněná v časopise Science dává naději na léčbu ochrnutí u lidí. Tato nová metoda prý ukazuje možnost téměř úplného uzdravení po poškození míchy. Další odborníci však varují, že zranění míchy u lidí jsou většinou mnohem komplikovanější než ta, která vědci způsobili pokusným potkanům.

U všech těchto uvedených nových léčebných trendů je však zdůrazňována včasná aplikace takové metody. Je třeba počítat také s degenerativními  změnami, ke kterým s postupem času v těle člověka po ochrnutí dochází.